Naše chovatelská stanice byla registrována v roce 2000 pod číslem 1174.
Tehdy jsme na žádanku vypsali 6 názvů a odeslali ji na ČMKU.
Názvy, které si navrhnete, musí být nejdříve porovnány v národním registru ČSCH, který čítá více než 100 000 názvů chráněných stanic. Název nesmí být hanlivý, mluvnicky nesprávný, nesmí obsahovat sprostá slova, název plemene nebo číslici. Název se připouští český nebo cizojazyčný.
Tvar názvu nesmí přesáhnout 40 znaků a smí ho tvořit pouze dvě slova a 1 předložka. Schválený název nelze měnit, CHS je možno zdědit nebo převést smluvně na jinou osobu.
Osobě, která převedla svoji CHS na jinou osobu již nemůže být přiznán jiný název CHS ! Pokud máte štěstí, a Váš název (ani žádný podobný) v registru není, je Vaše žádanka odeslána na FCI do Belgie. Tam opět projdou registr všech členských zemí, který čítá několik set tisíc názvů. V případě, že se ani tam nebude vyskytovat stejný nebo podobný název, vrátí Vám Vaši žádost přibl.za dva měsíce zpět - schválenou. (Majitelem chovatelské stanice může být jen jedna osoba starší 18ti let s trvalým bydlištěm v ČR a poplatek za zaregistrování činí 1570 Kč)
I nám dal název docela zabrat. Chtěli jsme vtisknout do názvu naší stanice vřelý vztah k městu Jičínu a k jeho malebnému okolí, kam často vyjíždíme na výlety. Začali jsme Krakonošem, Prachovskými skalami, Českým rájem, či půvabnou pohádkou O Rumcajsovi. Podobný záměr zřejmě mělo v minulosti více chovatelů a tak začalo vše nanovo.
Tentokrát jsem vzala do ruky na pomoc knížku o Jičíně a brzy jsem odesílala další kartičku.
PROČ PRÁVĚ VALDŠTEJNSKÉ LÍPY?
Město Jičín (jeho založení se datuje od r.1297) se pyšní velmi zajímavou a pestrou historií. Proslavil ho a nejvíce se zasloužil o jeho výstavbu hrabě Albrecht z Valdštejna, kterému je i v dnešní době věnována spousta pozornosti. Dodnes dochované architektury a jiná umělecká díla dokládají věhlas i velkorysost Valdštejnových uměleckých záměrů. Za doby jeho panování byl Jičín nejznámějším městem v celé Evropě. Nejznámější ikonou města je Valdická brána, kterou loupežník Rumcajs (ve stejnojmenné pohádce Václava Čtvrtka) často procházel na návštěvy do knížecího zámku. Stejným uměleckým útvarem je Jičínská lípová alej z roku 1632, která pomyslným zeleným pásem spojuje město s dalšími hrady v okolí. Toto stromořadí čítá přibližně 1140 lip, které jsou uprostřed rozděleny travnatým pásem a po stranách lemovány chodníčky. Stromová kulisa lip je souvislá a spojuje Jičín s čestným dvorem letohrádku. Alej sloužila jako příjezdová cesta k Lodžii a přilehlé oboře. I toto místo je opředeno velmi zajímavou historií.