Když se to narodilo, bylo to jenom takové černé nic, do dlaně se to vešlo, ale anžto to mělo pár černých ušisek a vzadu ocásek, uznali jsme, že to je psisko...

AHOJ,

já jsem jedna veselá psí holka. Narodila jsem se v chovatelské stanici BOHEMIA CHECKO 19.8.1997, spolu s dalšími 12-ti sourozenci. Naším písmenkem bylo F a tak jsme dostali jména : Farah, Fantasy Freen, Fleur, Fillip, Franco Nero, Faraon, Fantom, Fin, Falco, Fasco, Frederick, Fredy a já Fatima. Moje maminka je krásná albína Arieta Malženická Rovina, taťka se jmenuje Dino Rhodana.

První dny mě zajímala pouze maminka, jako zdroj potravy, spánek a psí teploučko. Později, když mi prokoukly očička, začala jsem vnímat okolí a skutečnost, že mi z bříška narostly jakési hůlčičky, s kterými si vůbec nevím rady. Neustále se mi pletly a překážely. Pak jsem si ale osvojila maminčinu techniku a zjistila jsem, že jsou vlastně ohromně důležité. Začala jsem běhat a dovádět s ostatními.

Po krátké době se na mě přišli podívat nějací lidé. Prý to bude moje nová rodina. Divila jsem se proč? Já už přeci svoji rodinu mám?? Panička mi vysvětlila, že je to těžký úkol každého štěňátka jednou se rozloučit a stát se členem nové smečky. Měli sebou navíc také takové divné mládě, prý člověčí a to mě docela zajímalo.

Když si pro mě přijeli, byla jsem vyděšená, kam mě asi dají, ale dostala jsem hned svůj vlastní pelíšek a mističku, o kterou jsem se s nikým nemusela dělit. A tak jsem se rozhodla, že se mi u těch nových páníčků bude asi líbit. Pozornost se soustředila jen kolem mě. Stále jsem měla co dělat a tomu malýmu klukovi - jak mu říkají, se dají ukrást vážně moc dobré věci.

Úplně jsem přestala vnímat, jak mi rychle narůstaly nožičky a tělíčko, až jsem najednou zjistila, že jsem větší, než ten člověčí kluk... Prý už jsem dospělá, ale já si pořád hrozně ráda hraju.

Nová panička mě začala vozit na psí výstavy. Jé, já se ráno vždycky tolik těším... Ale pak tam celý den čekám a to je zase veliká psí otrava. Pak už se mi nechce běhat ani být jakkoliv aktivní. Ze začátku mi vystavování moc nešlo, ale časem jsem všecičko vypilovala a panička mě teď vždycky moc chválí a já jsem spokojená. Teď už mi říká, ať koukám po klucích, ale mě se nijak moc nechce.

Ráda jezdím na naši chaloupku k rybníku, kde páníček chytá ryby. Já mu je pomáhám zadržet a panička se vždycky moc směje. Celý den běhám po lese a honím veverky, které nám každý rok sežerou úrodu ořechů a meruňek.

Denně také chodím s paničkou do práce, kde ležím za stolem a spím a hlídám a spím a zase hlídám. Doprovázím ji vlastně celý den, takže je mi moc smutno, když mě nechá náhodou doma samotnou. Letos prý plánujeme štěňátka, no já teda nevím...

Jinak Vás srdečně vítám na svých stránkách, kde se můžete podívat na několik mých fotografií, které doufám vykouzlí na Vaší tváři nejeden úsměv... Budu moc ráda, když mi pošlete svůj pozdrav nebo třeba svoji fotku, nebo prostě jen pár řádků, které potěší. Uvítám nové kamarády z okolí, kteří by občas chtěli přijet na návštěvu...

S velkým psím srdcem Vás zdraví - FATIMA

HAF!

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

When it was born, it was just a small black 'nothing', it just fitted into one's palm of hand, but since it had a pair of black ears and a little tail sticking out of its rear end, we conceded that it was indeed a dog...

HI!

I am a cheerful doggy girl. I was born at BOHEMIA CHECKO Breeding Station, on 19.8.1997, together with my twelve siblings. Our letter was "F" and we all received the names of: Farah, Fantasy, Freen, Fleur, Fillip, Franco Nero, Faraon, Fantom, Fin, Falco, Fasco, Frederick, Fredy, and Fatima - that's me. My mother is a beautiful albino Arieta Malzenicka Rovina, my daddy's name is Dino Rhodana.

In my first days, all that I was interested in was my mother, as the source of my food, comfy sleeping, and doggy warmth. Later, when my little eyes began to see, I started to take in my surroundings and the fact that some funny little sticks were growing out of my tummy, and I was really at a loss at how to manage them. They were sort of wobbly, and were in my way all the time. Then I mastered my mummy's technique and found out that they are really quite important. I started running and romping with the others.

After a short while, some people came to have a look at me. They said they were to be my new family. I was wondering why. I have a family already, haven't I? My mistress explained to me that it is a hard thing for every little puppy to say goodbye and to become a member of a new pack. What was more, the people had such a strange small young one with them, a human one, they told me. And this was interesting to me.

When they came to fetch me, I was so frightened, where they are going to put me, but I got my own little basket and a little dish I didn't have to share with anybody. So, I decided that I was going to like my new family. I got all the attention all the time. I had always something to do - and there are plenty of good things one can pinch from that little boy - that's how they call him.

I completely missed how fast my little legs and body grew up, and suddenly I found out that I was bigger than that human boy…. They say I am an adult now, but I still enjoy playing very much.

My new mistress started to take me around to the dog shows. Ooooh, I always look forward to them so much… But then I have to wait the whole day there, and that's one big doggy bore. After all that waiting I don't even feel like running anymore and be active. From the beginning I wasn't too good at showing myself off, but then we got some details straightened up and now my mistress always praises me so much, and I am so happy then. Now she's telling me, the time has come to start looking at boys, but I don't feel like it all that much.

I enjoy going to our cottage by the pond, where my master does his fishing. I always help him to catch the fish and my mistress always laughs so much. I run around all day long, chasing squirrels. Every single year they eat up our harvest of nuts and apricots!

I go with my mistress to work every day. I lie under her desk there, and I sleep and keep watch, and I sleep and keep watch - all the time. Actually, I am with her all day, so I get very sad when she leaves me back home every now and then.

We are planning some puppies for this year, well, I don't know, actually ...

Anyway, I would like to welcome you at my own pages, where you can have a look at several my photos, which - I hope - will bring smiles of delight to your faces…. I would be very happy if you could send me your greetings or your picture, maybe. A line or two would also make me happy. I would so happy to meet some new friends, who could drop in and pay me a visit now and then ….

With sincere regards, coming from my big and faithful heart of a dog - FATIMA.

WOOF!